SUPERNATURALStačí jen uvěřit, a otevře se ti brána do magického světa

Branišovský Les

Publikováno 06.05.2016 v 13:16 v kategorii Legendy, přečteno: 139x

Upozornění: Tento článek je opravdu dlouhý, ale vážně stojí za to ho dočíst až do konce, a po jeho přečtení tam vyrazit a zažít horor na vlastní kůži. To byl vtip, ten les je opravdu tak strašidelný, že tam už asi nepůjdu ani já a jestli jo, tak jenom se spoustou dalších lidí - mimochodem, rozhodně tam nechoďte sami.
Tento les, ačkoliv je jen pár kroků od sídliště Máj v Českých Budějovicích, je plný záhad, tajemství a má hodně temnou minulost. Spousta lidí se tam vypravila jen s mlhavou představou, že tam je cosi strašidelného. A opravdu se v tom lese necítíte dobře.

Všechny fotky, které jsou vyfoceny jsou až na jednu šíleně rozmazané, není to foťákem, prostě si asi něco nepřálo, aby se fotilo...
Tento les není dobrým místem, člověk se cítí sklíčeně, padají na něj deprese a často se zde ozývají neznámé hlasy a kroky kohosi neviditelného. Běhá vám mráz po zádech? To zdaleka není vše. V tomto lese se vyskytují snad všechny druhy paranormálních jevů.
Foto: V lese jsou celkem dvě závory, u této jsme slyšeli divnou ránu a pak viděli podivnou bílou postavu.
Zmínky o této lokalitě pocházejí už ze středověku, před 400 lety bývala v lese Boru malá osada obklopená bažinami, kde se utopilo mnoho lidí. Duše utopených a jejich utrpení se nasáklo do tohoto lesa a je jedním ze zdrojů nepříjemných pocitů. Tyto duše nenašly pokoje a snaží se škodit lidem, nahání jim strach a tím odčerpávají energii. Z levé strany močálu prý v noci vystupovaly podivné bytosti.

V okolí Branišova a Boru jsou prý brány do jiných světů. Mluví se o tzv. "Branišovské bráně", která se nachází hluboko v lesích. Jsou to dva srostlé stromy a brána mezi nimi je vidět pouze v noci za měsíčního světla.
Dále je tu postava černého rytíře, který nepochází z této reality. Má široký černý klobouk stažený do čela a dlouhý kabát, který končí nad zemí. Dokáže se rychle přemisťovat vzduchem. Zdá se, že je to dobrý duch ochránce, který má za úkol střežit zlo, sídlící v tomto lese. Existuje nemálo svědků, kteří se s ním setkali tváří v tvář. Zjevuje se údajně u křížku, bohužel není známa jeho přesná poloha.
Je známo, že v tomto lese spousta lidí dobrovolně (a spousta nedobrovolně) ukončila svůj život. Je zde strom oběšenců, kde prý visí zbytky lan. Pokud jste v jeho blízkosti, tak vám tajemný hlas uvnitř vaší hlavy našeptává, že byste měli ukončit svůj život, objevují se myšlenky na sebevraždu, člověk má pocit naprosté beznaděje. Kdysi jeden člověk uřízl tu větev, na které se lidi věšeli a za podivných okolností mu ochrnula ruka.
Pak je tu statek, kde byla zaživa pohřbená dívka, která se nechtěla vdát za toho, koho ji určili. Když pak otevřeli její hrob, nenašli nic, její otec ji pak viděl v kápi chodit po lese.Byly zde také pozorovány dvě postavy v kápích, černá a bílá, vznášející se ve vzduchu, ta černá má prý červené oči, ale o tom víc později.
Za minulého režimu zde býval vojenský prostor, střelnice a muniční sklad, došlo zde k tragédii, kdy se vojáci ve tmě postříleli navzájem. Podle některých zdrojů zemřeli 4 vojáci, podle některých celá hlídka. Údajně se to stalo takto: Osudné noci, kdy vojáci střídali stáž, uviděli, jak se jejich kolega proměnil v podivnou bytost, která jim nahnala takový strach, že po sobě začali střílet. Došlo k šílené palbě, při které tři vojáci přišli o život a čtvrtý byl převezen do vojenské nemocnice s těžkým poraněním a zanedlouho mu podlehl. Před smrtí vypovídal o svém šokujícím zážitku, ale nikdo mu nevěřil, přestože během té noci úplně zešedivěl.
Foto: Růže a svíčka na muničním skladu. Někdo na dávnou tragédii stále myslí nebo je to oběť, aby se zlo nešířilo?
Jedné noci byl vyhlášen mimořádný poplach, do lesa se zřítil neznámý předmět. Celá lokalita byla uzavřena, nikdo tam nesměl, ani vojáci. Jako důkaz zde zůstaly ohořelé stromy, musel to být obrovský žár, kůra je místy spálená na popel, i když okolí je nezasažené. Všechny kmeny v té oblasti mají na jihovýchodní straně pruh zuhelnatělé kůry sahající do výšky 2,5-3 metry. Archivy zarytě mlčí, nic mimořádného se neudálo… Nebo to bylo natolik děsivé, že se to nikdo ani neodvážil zaznamenat?
Foto: Protilehlá strana sousedí s hustým lesem, všichni jsme měli pocit, jako by nás někdo sledoval. Brrr.
Když se přes les jede autem, v autě se velmi ochladí a přestává fungovat motor. Auto jede pomalu, i když je pedál stlačený na zemi. U silnice se také zjevují záhadné postavy, které zmizí, když vystoupíte z auta. Jiní lidé při odchodu z lesa cítí tlak v nohou, jako by je něco táhlo zpět. Lidé cítí brnění v různých částech těla, což je známka toho, že je poblíž jakási jiná entita, tvor z jiné dimenze nebo démon. Dále se zde vyskytují časové posuny, kdy člověk v lese stráví daleko delší dobu, než si myslí, někdy i v řádu několika dnů.

Nejděsivější věc je nechána na konec. Jsou zde dvě děsivé rudě zářící oči. Objevují se v dvoumetrové výšce a své oběti pronásledují. Byla hledána nějaká souvislost, co by to mohlo být, jediná podobná bytost je Mothman - Můří muž, pro kterého jsou typické právě zářící červené oči. Je černé barvy a má rozpětí křídel 5 metrů. Toto monstrum způsobilo řadu tragédií v americkém městě Point Pleasant, viděla jsem o tom i dokument. Zajímalo by mě, jestli je zde nějaká souvislost a pokud ano, jaké tragédie Budějovice čekají?
Příběhy od lidí:
1. Byla podzimní sobota roku 1999. Za okny vykukovalo sychravé počasí říjnových dnů a v teplíčku útulného domova jsem očekávala letitého kamaráda Pavla který měl každou minutou dorazit. Bylo asi něco kolem 17.00 hod. když vtrhl do dveří celý vyděšený a vykulený strachy. S takovým vpádem do mého soukromí jsem nepočítala a otázala se příchozího, kdo jej honí.
Poněvadž vím jak kladný vztah má Pavel k přírodě a v lese se pohybuje ve dne v noci jako doma, udivilo mě jeho zmatené vyprávění.

Od Č.Budějovic si chtěl zkrátit cestu přes Bor lesní cestou kolem Černého sloupu. Všade byl vlahý podzimní klid, ani lísteček se nepohnul. Když minul sloup s Božími muky ( Černý sloup ). Prošel kolem bývalé oplocenky a dostal se do zhoustlého lesa, najednou pocítil okolo sebe silný nepříjemný pocit. Pavel vůbec netušil o co šlo. Nic neviděl, ale cítil, že se něco děje, a je obklopen zvláštní energií ze které mu nebylo dvakrát dobře po těle. Pokračoval v cestě a z ničehož nic se kolem něho začalo zdvíhat vlhké listí ve výšce asi 30 cm, které do té chvíle bylo přilepeno k zemi. Jinak byl všude naprostý klid ani nefoukal vítr, který by mohl listí zdvihnou ze země. To už na nic nečekal a upaloval z lesa.
Když se cesta počala ubírat přes louku a Pavel měl les za zády, oddych si a naivně si myslel, že je z nejhoršího venku. Ale opak byl pravdou. Znenadání jej cosi začalo tahat za nohy zpět do lesa. Nic nebylo vidět, jen ten tlak, který byl na mého kamaráda vyvíjen a nutil jej vrátit se. Nakonec se přemohl a vyprostil s neviditelných spárů a spěchal z onoho divného místa pryč.
Uplynulo třičtvrtě roku a ve vzduchu se tetelilo nejkrásnější roční období. Každý den byl jak vymalovaný od Clauda Moneta a člověka to táhlo na voňavá luka a do lesů plných hub. Takto zlákalo letní počasí i mého kamaráda Pavla opět lesa Bor, poněvadž se zde v té době daly houby sbírat na každičkém kroku.
Jak jsem se již zmínila, Pavel má velice kladný vztah k přírodě a tak se v lese vždy cítí jak znovu narozen a v té chvíli si nepřipouští žádné problémy. Ale tentokrát se vše odvíjelo podle jiného scénáře. Jak tak brouzdal lesem spokojený nad houbařskou žní nevěnoval pozornost tomu, že se přiblížil k lokalitě mezi Černým sloupem a stromem oběšenců. Nic zlého netuše plnil koš hřiby a křemenáči, když se mu pojednou do jeho mysli počala vkrádat myšlenka- " Jdi se oběsit, jdi se zabít !" Neustále se mu dotěrně vtírala do hlavy a nemohl se jí ubránit. Ať se snažil sebevíc myslet na něco jiného, vůbec jej to nepustilo dál. Proti vlastní vůli začal přemýšlet o skoncováním se svým životem. Naštěstí se z hrůzných představ včas vytrhl a utíkal pryč z lesa. Jeho kroky mířily rovnou k mému domu a tak jsem se dozvěděla, co se mu před chvílí přihodilo. Bylo krásné červencové, slunné, sobotní dopoledne roku 2000.

Další příhoda se stala Pavlovi v zimně roku 2000. Opět měl namířeno přes les Bor do Branišova. Byla již tma a mezi zasněženými poli se proháněl ledový prosincový vítr. Již táhlo na 20.00 hod. a pomalu nebylo přes sníh vidět, kudy vede cesta. V dálce se rýsoval tmavý les, ale před ním na zasněženém poli trčelo cosi černého a vysokého. Z dálky nebylo možno rozeznat o co jde. " Že by nějaký sloup, či strom ? " Přemítal osamělý muž sám sobě v duchu. Ale nikdy před tím si ničeho podobného v oněch místech nevšiml? Když byl již skoro u lesa z černé skvrny se vyjevil přízrak v podobě vysoké postavy v černé kápy, která mu sahala až k patám a celé to zjevení s vznášelo několik centimetrů nad zemí. Pavel nechtěl věřit svým očím a ještě kousek se k tajemné postavě přiblížil. Ve chvíli, kdy byl od ní asi jen na tři nebo čtyři metry, se k němu otočila a namísto obličeje zelo bílé místo s náznakem úst, nosu a očí. Kamarád to přirovnal k polystyrénové hlavě na paruky. Tak nějak prý vypadal obličej té záhadné noční postavy. Již na nic nečekal. Otočil se o stoosumdesát stupňů a pelášil domů k Č.Budějovicům, jen se mu za nohami prášilo. To byl jeho snad prozatím poslední zážitek z tajemného lesu Bor.2. ako malý klučina často navštěvoval s maminkou dvě tety, které bydlely také na uvedené samotě. Vždy měl při návštěvě našpicované uši, aby mu něco zajímavého neuteklo. Jednou zaslechl, jak se tetičky baví o tom, že pokaždé co jdou večer domů přes Bor z levé strany močálu vystupují podivné bytosti a nahánějící starším dámám hrůzu. Naštěstí jim, ale nikdy nikterak neublížili.

Z malého zvědavého chlapce vyrostl mládenec a dojížděl do Vimperka na studia na Průmyslovou stavební školu. Celý týden trávil na kolejích a v pátek se vracel vlakem do Č. Budějovic, kde měl schované kolo na kterém pokračoval přes les k domovu.

Je tomu již 40 let co za pátečního podzimního večera v 18.00 hod. přijel vlak s naším studentem na českobudějovické nádraží. Mladík sedl na kolo a vracel se k rodné samotě. Již se stmívalo a něž dojel do Boru byla úplná tma. Cesta na kole rychle ubíhala, když tu pojednou zpozoroval mladý Čistota něco podivného. Uprostřed lesa se s ním začalo všechno houpat. Celý les jakoby tančil. Bylo mu to divné a tak slezl s kola, aby se ujistil nezdá - li se mu to, anebo je při smyslech. Silnice byla tehdy ještě prašná, ale i potmě byla zrovna dobrá viditelnost. Stojí na silnici a ta se pod ním také vlní a jemný štěrk je v pohybu. Měl ze všeho prazvláštní pocit a tak po chvilce nasedl na kolo a pokračoval v cestě. Když projížděl skrze Branišov bylo mu divné, že se tak brzo po setmění nikde v domácnostech nesvítí (v domnění, že je něco kolem 19.00 hod. ). Všude byla naprostá tma. Jindy v tuhle dobu na vesnici lidé po celodenní práci usedají k večeři. Nebo nahání nezvedené dítky do postýlek a teď je všude takový podezřelý klid…
Když konečně dorazil domů, maminka byla strachy celá bez sebe. Měla starost zdali se něco synovi nestalo a že se vrací tak pozdě domů. Mladík nechápal o co mamince jde, vždyť takhle jezdí domů každý týden a najednou takové pozdvižení. " No jakpak bych neměla strach, vždyť už jsou 3.00 hod. ráno." Pravila maminka. V té chvíli mladý Čistota přestával čemukoliv rozumět. Jak je možné, že cesta z Č. Budějovic k jeho rodné samotě u Pěti zlodějů, která vždy trvá na kole necelou hodinu, se mohla protáhnout na celých dlouhých devět hodin …..?3. Jistý pan Kříž chodil v padesátých letech do Boru na dříví. Jednoho dne uřízl větev na které se lidé zabili, aby ukončil místní prokletí onoho místa. Naložil větev na káru a jel k domovu. V lese byl dočista sám a již po pár metrech slyšel, jak na něj někdo volá. " Dáš tu větev zpátky! Říkám ti dej tu větev zpátky …! Větev prý doma spálil. Za nedlouho ho postihl úraz a ochrnula mu pravá ruka. Že by msta za zlých sil???4. Posléze jsme se odebrali k Černému sloupu a čekali co se bude nadále dít. Každý z nás se pohroužil do svého světa a rozjímal u Božích muk, když tu za mnou Petr přišel a vyprávěl mi svoji vizi, kterou před chvílí absolvoval. Viděl rytíře jenž oplýval nadpřirozenou mocí a nepocházel z této reality. Kdysi ve středověku jej zneužili lidé ve svůj zvrácený prospěch. Když na jejich lest Černý rytíř přišel, zmizel a již se neobjevil. Prý pochází z jiné dimenze a mohl by být záhadným tajemným Černým mužem. Dále mi řekl, že v okolí Branišova a Boru jsou brány do jiných světů. Tam kde dnes stojí krásné stromy, viděl bažiny a močály, ve kterých kdysi utonulo mnoho lidí. Dodnes prý nenachází jejich duše pokoje a proto se snaží škodit lidem. V nejlehčím případě nahání strach a díky tomu z lidí odčerpávají energii. Avšak v horším případě působí na psychiku lidí a snaží se jim vnutit program sebezničení. Černý muž je prý kladnou postavou a drží nad zlými dušemi pevnou ruku, aby nemohli škodit v tak velikém měřítku, jak by se jim zřejmě líbilo. Prý bude malér, pokud se les vykácí. V té chvíli nebude již moci, která by zlo zastavila, což by bylo pro blízké okolí velice nepříjemné.

Komentáře

Celkem 2 komentáře

  • undefined 07.05.2016 v 20:33 Díky za velmi zajímavý tip. Škoda, že než se do Budějovic dostanu, na místo zapomenu. Koukal jsem trochu dál po netu a je opravdu zajímavé, že se tady pořád něco děje. Nebo si to lidé jen vymýšlí?
    2008 - mrtvý muž v podzemní nádrži
    Podzim 2012 - sebevražda manželského páru
    Říjen 2013 - "Najednou jsme se všichni čtyři zasekli. Zhruba padesát metrů před náma nalevo na cestě černá postava."
    Leden a duben 2015 - v rozlehlém tichu bylo slyšet pláčící dítě
    Listopad 2015 - "Nebudeme popisovat vše, co následovalo, než jsme auto rozjeli, ale nakonec se to povedlo s tím, že cesta domů bude náročná. Po odjezdu z místa parkování se auto jako zázrakem vzpamatovalo a přestalo dělat problémy."
    Ještě jednou díky za článek.


  • Tiskar94 07.05.2016 v 20:34 ...koukám že mě to během psaní komentáře odhlásilo, tak ještě přidám jeden aby se mi ukazovala případná upozornění...


  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?